Slezsko 2003

Akce se zúčastnili DaveSil, Chorche, EnRico, Olin a Nihil. Celkem jsme za 8 dnů urazili pěšky 138 km.

Trasa vandru v mapě

1. část

Trasa vandru v mapě - 1. část

2. část

Trasa vandru v mapě - 2. část

Den 1. (sobota 2.8.2003)

Pěšky: Žulová - Nýznerovské vodopády - srub Nýznerov [11 km]
Vlak: Praha - Zábřeh na Moravě - Žulová

V teplém a slunečném létu 2003 byl docela kumšt najít den, kdy pršelo. Nám se povedlo se strefit do deště hned na začátku našeho vandru. Již v Žulové na nádraží jsme viděli kupící se mraky a před Nýzerovskými vodopády nás pěkně zkropila bouřka. Pršet však nepřestávalo, takže jsme po dlouhém čekání v malém přístřešku u vodopádů nasadili ponča a pokračovali dál. Cílem byl nějaký další větší přístřešek anebo alespoň nějaké rovné místo v lese vhodné k natažení ponč. Že narazíme na něco tak velkého, jako byl přístřešek pod Sokolími skalami - nazvaný Srub Nýznerov - nás vůbec nenapadlo...

Nihil a Olin znaveni a spící již v motoráku mezi Lipovou a Žulovou
Olin a zvědavé kotě, které se na nás přišlo podívat na nádraží v Žulové
Olin a Nihil u Nýznerovských vodopádů
Olin a Chorche v malém přístřešku u Nýznerovských vodopádů čekají až přejde déšť
odcházíme z přístřešku u vodopádů

Ke srubu Nýznerov jsme došli až za tmy a byl již obsazen. Náš smutek však netrval dlouho, neboť jsme byli pozváni dále a seznali, že srub se skládá ze dvou částí. Ta uzavřená - placená - byla sice obsazena větší skupinou lidí s dětmi, ale na nás zbývala celá velká plocha v otevřené části. Na kamenné podlážce to nebylo rovné spaní, ale byli jsme rádi, že nemusíme zůstávat na dešti.
Srubu je věnováno i několik internetových stránek, např zde:

Den 2. (neděle 3.8.2003)

Pěšky: srub Nýznerov - Sokolí skály - útulna Mates - Smrk - Kovadlina - Špičák - Hraničky - Roveň - Černý kout - Koníček - Travná [29 km]

Druhý den se počasí vrátilo k normálu léta 2003. Celý den bylo teplo a slunečno. Čekalo na nás téměř 30 km a hned zpočátku na zahřátí to bylo 300 metrů převýšení na nejvyšší horu Rychlebských hor - Smrk. Ještě předtím jsme si ale bez batohů zaskočili na Sokolí skály kousek nad srubem. Cestou na Smrk si také někteří nabrali do lahví vodu ze Stříbrného potoka a pokud si dobře pamatuji, bylo to bez následků. Další voda byla k dispozici až ze studánky pod Špičákem.

Pro EnRica a Nihila byl dnešek místem návratu po 8 letech. Úsek mezi rozcestím na Smrku a Hraničkami prošli na vandru z Dolní Moravy do Javorníku v červenci 1995.

srub Nýznerov, v němž jsme spali
Nihil a Olin na kamenech ve srubu Nýznerov
naše družstvo před tříhvězdičkovou "útulnou Mates" na hřebeni Rychlebských hor

rýsoval se krásný den
přístřešek na rozcestí Smrk-hraničník, taktéž minimálně tříhvězdičkový
rozcestí Smrk-hraničník
DaveSil, Nihil a Olin u hraničníku na Smrku
na vrcholu Smrku to poněkud čvachtá
Olin a Chorche na hraniční cestě při klesání ze Smrku
DaveSil na hraniční stezce na Klínovém vrchu
Olin před Karkulkou
blížíme se ke Kovadlině
ve stoupání na Kovadlinu
pohled z Kovadliny na západ - do Polska
Olin a DaveSil na Kovadlině
Nihil na Kovadlině, napodobuje svoje radostné vrcholové gesto z července 1995
pěšinka na vrcholu Kovadliny, na které EnRico a Nihil pod širákem nocovali na vandru v červenci 1995
obědváme z vlastních zásob u pramene pod Špičákem
siesta u pramene pod Špičákem
zde se před rokem 1945 rozkládala ves Hraničky

v dálce vrch Koníček
Hraničky
Hraničky
jdeme přes malebnou louku, která bývala vsí Hraničky
odpolední lehároš v Hraničkách
a pokračujeme dále
pohled na Hraničky od rozcestí Pod Rovní

v údolí zakrytém stromem se schovává polská obec Nowy Gierałtów
Chorche byl v roce 2003 účasten základního vojenského výcviku a na jeho kroku to bylo znát
nad Zálesím
nad Travnou
do vsi se muselo stádem krav
po dobré večeři a několika pivech již byla venku tma, a tak jsme nehledali žádné jiné ubytování než prosté jeviště místní letní scény nalézající se nedaleko od hospody

Den 3. (pondělí 4.8.2003)

Pěšky: Travná - Travná CZ/PL - Trojak - Lądek-Zdrój - Lutynia - Travná - Pod Bílou skálou [22 km]

Třetího dne jsme se z divočiny, jíž Rychlebské hory na české straně v roce 2003 stále ještě byly, vydali do civilizace - na stanu polskou. Rozdíl to byl o to více do očí bijící, že na obou stranách žili před rokem 1945 Němci a Češi i Poláci jsou na obou stranách poválečnou náplavou. Poláci viditelně svoji stranu dosídlili lépe, zatímco Češi svou část ponechali patrně nejopuštěnějším koutem své země.

Do Polska jsme se vydali jen na lehko, batohy jsme si nechali u ochotných majitelů Restaurace Celnice v serpentýnach mezi kostelem a hraničním přechodem. Večer jsme totiž chtěli pokračovat dále směrem na Bílou Vodu.

naše ležení v na jevišti letní scény v Travné ráno
kostel v Travné
Nihil na hraničním přechodu Travná/Lutynia
ve Skalní bráně pod horou Trojak nad městem Lądek-Zdrój
vyhlídka na Lądek-Zdrój z Trojaku
na Trojaku

vlevo na horizontu, nad hlavou Olina, je patrně Kralický Sněžník
Lądek-Zdrój
Lądek-Zdrój
Lądek-Zdrój
a po dobrém obědě v jedné z Landeckých restaurací ...
... někteří usnuli
DaveSil na koupališti na okraji Lądku-Zdroju

osvěžení v tom horku přišlo vhod
a takhle jsme se vydali z koupaliště po cestě zpět na hranici do divočiny na české straně
majitel této nemovitosti měl zjevně vztah k Čechům pozitivní, přímo slovansky bratrský :)

Večer jsme pěkně vyměkli a přehlasovali Chorcheho, který trval na dobytí kóty Borůvková hora 899 m.n.m. (v roce 2003 ještě bez rozhledny). Tím jsme si ovšem udělali pěkný rest, který nezbývá než splatit, což se nám do konce roku 2013 zatím nepodařilo...

Borůvkové hoře jsme se tedy po zelené značce vyhnuli a spali v lese pod širákem poblíž rozcestí Pod Bílou Skálou.

Den 4. (úterý 5.8.2003)

Pěšky: Pod Bílou skálou - Hluboký důl - Bílá Voda - Złoty Stok - Bílá Voda, Velká Kraš - lom na vrcholu 353 [celkem 17 km]
Autobus: Złoty Stok - Paczków, Paczków - Złoty Stok, Bílá Voda - Javorník
Vlak: Javorník - Žulová - Velká Kraš zastávka

Ráno Pod Bílou skálou jsme vstali brzy, aby Nihil v Bílé Vodě stihnul autobus. Zbytek družstva v počtu 4 mužů následně zamířil na druhou expedici do Polska, která se zapsala do análů nesmazatelným písmem.

zde jsme se rozloučili s Nihilem
Der Tatort: hraniční přechod Bílá Voda - Złoty Stok
Złoty Stok
Złoty Stok
Paczków
Paczków
Paczków
Paczków
Paczków
Olin vystupuje ve Złotym Stoku z autobusu z Paczkówa
Javorník
Javorník
DaveSil u benzinky-pamětnice v Javorníku
Javorník
Chorche na břehu a DaveSil ve vodě lomu

Den 5. (středa 6.8.2003)

Pěšky: lom na vrcholu 353 - Smolný vrch - Černá Voda - Kaltenštejn - Žulová [14,5 km]
Vlak: Žulová - Vidnava
Autobus: Vidnava - Černá Voda

Po noci strávené u zatopeného lomu jsme se nejprve vydali na nedaleký Smolný vrch. Tento den jsme plánovali přespat civilizovaně a ze Smolného vrchu jsme zamířili do Chaty Mate v Černé Vodě, kterou jsme si vyhledali na Internetu již doma. Olin nás hodlal tohoto dne opustit, takže jsme se ubytovali už jen tři - EnRico, DaveSil a Chorche. Noc nás přišla snad jen na 150 Kč a prostředí bylo příjemné, kromě nás několik rodin s dětmi, v chatě herna se společenskými hrami a na zahradě bazén. My ubytovaní jsme nechali v chatě batohy a jen nalehko jsme se vydali vyprovodit Olina na vlak do Žulové, přes zříceninu hradu Kaltenštejn. Od zříceniny jsme šli po cestě kolem několika zatopených lomů, kde byla spousta zaparkovaných aut a lidí se stany, patrně nadivoko kempujících.

Ze Žulové jel Olin na jih a zbylá trojka na opačnou stranu - přes Velkou Kraš do Vidnavy. O Vidnavě jsme věděli předtím jen tolik, že jde o zapadlé město u hranic s Polskem a navíc jsme si ji trochu pletli s Osoblahou. Po naší návštěvě už to nehrozí. Velmi dobře jsme se najedli v česko-řecké restauraci Jannise Plastariase na vidnavském náměstí, která patrně funguje i v roce 2013. A pak - zlenivělí teplem a jídlem - jsme hanebně rezignovali na podvečerní procházku do Penzionu Mate a svezli jsme se autobusem. Po čtyřech dnech na karimatkcáh jsme tedy poprvé usínali v peřinách.

Smolný vrch
DaveSil, Olin a Chorche na Smolném vrchu
pohled na Rychlebské hory ze Smolného vrchu
na Smolném vrchu
pohled na Rychlebské hory z okraje lesa na sever od Černé Vody
pohled na Rychlebské hory z okraje lesa na sever od Černé Vody
Chata Mate, kde jsme se na jednu noc ubytovali
zřícenina hradu Kaltenštejn
pohled na Žulovskou pahorkatinu od Kaltenštejna
netradiční kostel v Žulové
nádraží ve Vidnavě
náměstí ve Vidnavě z té horší ...
... a z té lepší stránky
Vidnavské kostely
večerní čvachtání v bazénu u Chaty Mate

Den 6. (čtvrtek 7.8.2003)

Pěšky: Černá Voda - Boží hora - Žulová, Svatoňovice - Kružberk [13 km]
Vlak: Žulová - Lipová Lázně - Třemešná - Osoblaha, Osoblaha - Třemešná - Opava, Budišov nad Busišovkou - Svatoňovice
Autobus: Opava - Budišov nad Budišovkou


ranní pohled na Rychlebské hory od severu, od Velkého rybníku u Černé Vody
ranní pohled z Boží hory nad Žulovou

vrch v popředí je Kaní hora, vlevo v pozadí úpatí hlavního hřebene Rychlebských hor, zatímco uprostřed a vpravo je polská nížina u řeky Nisy končící až Baltským mořem
železniční momentky z Třemešné, kde se od hlavní trati Jeseník-Opava odděluje úzkorozchodná trať do Osoblahy
a zde vlak, který na nás již čeká
hlavní náměstí v obci Osoblaha

Osoblaha je pro člověka, který na ni není připraven, šokem ...

kdysi malebné městečko v podstatě zaniklo při Ostravsko-Opavské operaci na jaře 1945 a protože následně došlo k odsunu původních obyvatel, byly trosky plošně nahrazeny několika bytovkami
a zde už vlak, který čeká na cestu zpět, do Třemešné
setkání vlaků v Osoblaze
zastávka Amalín na trati Třemešná-Osoblaha
barokní most z roku 1773 v Budišově nad Budišovkou
DaveSil s dvěma batohy cestou na nádraží v Budišově

Hitorka k této fotce je prostá. DaveSil zapomněl v restauraci na náměstí v Budišově čepici a uvědomil si to až v půlce cesty k nádraží. Času do odjezdu vlaku bylo již málo, ale Chorche se nabídl jako rychlý posel, že to zvládne během tam i zpět a stihneme i vlak. Ovšem bez batohu, který mu na nádraží nesl DaveSil.
motorák na přejezdu u nádraží Svatoňovice, kde jsme vystoupili
hráz přehrady Kružberk

Den 7. (pátek 8.8.2003)

Pěšky: Kružberk - Podhradí/Vikštejn - Papírenský splav - les u Žimrovic [25 km]

Tento den jsme celý strávili v krásném údolí řeky Moravice.

strom, pod nímž jsme spali, na louce u obce Kružberk
údolí Moravice
letní tábor v údolí Moravice
v údolí Moravice
cesta po červené turistické značce byla občas dobrodružná
zřícenina hradu Vikštejn
DaveSil se chladí v Moravici ...
... a Chorche se vydává za ním
DaveSil u Papírenského splavu
akvadukt na Papírenském náhonu
Papírenský náhon

Ke spánku jsme zalehli v lese u Žimrovic, nedaleko červené turistické trasy. Radost z pěkného rovného a suchého místa nám zkazil fakt, že před spaním DaveSila píchla vosa.

Den 8. (sobota 9.8.2003)

Pěšky: les u Žimrovic - Hradec nad Moravicí [7 km]
Vlak: Hradec nad Moravicí - Opava - Ostrava - Praha

EnRico a Chorche tento den pouze navštívili zámek v Hradci nad Moravicí a pak odjeli domů. DaveSil v okolí Hradce nad Moravicí zůstal o den déle ...

zámek v Hradci nad Moravicí
zámek v Hradci nad Moravicí