I. společné putowánj EnRica & Nihila
... aneb Expedice Sázava 1996
Den 1. - 13.7.
Ve složení EnRico, Fantoci a Nihil jsme v 8:23 odjeli autobusem číslo 165
na Zbraslav. Nad Libuší se rozplynuly poslední mraky a obloha se rozjasnila. Ve Zbraslavi jsme
nakoupili zásoby vody a ovoce, ochladili se zmrzlinou a po fotografování před pomníkem vyrazili na
Závist. Zbraslavské nádraží jsme minuli v 9:40 a začali stoupat po žluté značce do prudkého kopce.
Protože začali otravovat komáři, použili jsme, rozhodně ne naposledy, repelenty a hmyz dal alespoň na
chvíli pokoj. Na vrchu Hradiště (369 m.n.m.), zvaném též Závist, se nachází velmi dobře viditelné keltské oppidum, respektive jeho valy, a na
samém vrcholu jsou vykopávky. Když jsme tam však byli my, nikdo nic nevykopával. Požili jsme několik
malin, občerstvili se, vyfotili se a poté začali scházet po žluté značce na Jarov. Šli jsme kus podél trati
Pacifiku a jedna souprava s motorovým vozem řady 853 v čele se přehnala kolem nás. Zanedlouho
jsme se ale od trati opět oddělili směrem doleva a mírně stoupali chatovou oblastí cestou, po níž každou chvíli jelo auto s více než stokilovým chatařem. Po pár stech metrech jsme odbočili na jih a přes další strmý kopec, nejprve prudce nahoru, pak chvíli po rovině, načež prudce dolů, dostali jsme se do Vraného nad Vltavou. Z Davle se šlo přes pole asi
kilák po asfaltce do Březové. Cestou nám nad hlavou hvízdaly kulky - ňákej maník na místní skládce asi pruboval pištolku. V Březové jsme opustili asfaltku a mírně rozbahněnou lesní cestou kráčeli do chatové oblasti Oleško. (Zde se, jak jsme o 3 roky později osobně přesvědčili, nachází DaveSilova chata, na které se v pozdějších letech konalo několik vydařených fotosešen POWS.) Cestou přes les jsme s Nihilem začali hrát lodě 15x15. Za Oleškem začala cesta klesat, jak už to v horku bývá, a my se blížili k Davli. V lese jsem vykonal královskou úlevu. Časové znamení ohlásilo přesně 3 hodiny. Dohráli jsme lodě a Nihil zvítězil. V tu chvíli jsem uzřel Vltavu a Nihil
stánek. Dal si pivsona a mám pocit, že jsme koupili další vodu. Asi ve 4 jsme se již nacházeli na druhé
straně Vltavy pod novým mostem a řešili, jak dále pokračovat ke Štěchovicím. Fantoci zjistil, že ho
pomalu opouští kůže na nohou - neměl rozchozené boty. Tak se přezul do botasek a pohorky až do
konce expedice nesl na krosně. Opustili jsme mou myšlenku jít po silnici, protože ta v reálu vypadala frekventovanější než na mapě, a tak jsme vystoupali nad Davli a přes Sloup dorazili do Hvozdnice. Tam jsme nalezli obchůdek, ve kterém měli otvírací dobu Po-Ne 7-18. Nakoupili jsme vodu, chleba a nanuky. Nihilovi odpustila sličná prodavačka korunu za tašku. Z Hvozdnice jsme se nejprve po žluté a pak zkratkou dostali až do Štěchovic. Hned na počátku městečka jsme se jednoho občana zeptali, kde je tu kemp. (V naší mapě byl zakreslen u koupaliště, které bylo namalováno u řeky.) Odpověď zněla, že nějaké místo by snad bylo u bývalého koupaliště. To nás skutečně potěšilo, brácha ho chtěl na místě uškrtit, když slyšel slovo "bývalého". Stavili jsme se v hospodě, každej dal jedno pivko a Nihil i
špekáčky. Hostinský tvrdil, že se tam u řeky dá stanovat a nějaký tamější Slovák tvrdil, že "kúpalisko chodí". No, možná chodilo, ale určitě nefungovalo. Na místě, kde bylo bývalo, se nacházely jakési betonové trosky. Brácha odmítl, vzhledem
ke svým nohám, jít dál, a tak jsme se vydali alespoň hledat to místo u řeky. Přes jakési rumiště jsme se přiblížili ke dvojici chatek a v jedné z nich žil Chatař s Chatařkou a Psem. Chatař nás přivedl na náplavku Vltavy a tam to vypadalo docela fajn až na to že se ukázalo určitým problémem zatlouci stanové kolíky do kamenné náplavky. Taky tam velmi krutě otravovali komáři. Stany jsme nakonec s pomocí sekyry postavili a odebrali se zpět do hospody, kde se rozjížděl jakýsi Country večer. Tam jsme dali ještě po jednom pivsonu a v 21:30 se odebrali do letního kina, kde podle vývěsky u hospody a mého bráchy měl ve 22:00 začít film. Když jsme tam přišli, už se hrálo. Začátek byl už v 21:30. Nu což, alespoň jsme nevěděli, o co ve filmu jde. Tak jsme alespoň malou chvíli doufali, že to není taková kravina, na jakou to vypadalo - "Súdca Dredd". V letňáku byly lavičky a na nich seděli diváci, že. Ale půlka míst byla v letňáku pro auta a v nich též seděli diváci - jako v Americe, že. Asi v 11 film skončil, my šli k
našemu tábořišti a poté, co nás hlasitým štěkotem "uvítal" Pes, jsme v půl dvanácté zalehli. Já si alespoň vyčistil zuby a umyl nohy v řece. Nihil mlel z posledního cosi o hygieně, ale pak si neumyl vůbec nic.
(1.den = 30 km)
Den 2. - 14.7.
Probudili jsme se v 8:00 a ve stanu byl chládek. V 8:30 vedro ve stanu nejde vydržet, a tak lezeme ven. Snídani tvořil lovečák s rohlíky. Sušení stanů a igelitů. Poflakování se a polehávání. Pití inside heating*). Nihil a Fantoci - hygiena. Odchod z místa v 10:45. Ve Štěchovicích v samce jsme nakoupili 3 Dobré vody. Po značce jsme se vydali do Hradištka a tam jsme koupili další dvě vody a nějaké sladkosti. Bylo šílené vedro - na poměry studeného jara a léta roku 1996. Po zelené jsme zamířili do Pikovic. Do Pikovic to bylo značné klesání a už z kopce nad nimi jsme viděli shluk stanů u
řeky značící tábořiště. V Pikovicích jsme byli v 12:45. Místní hospoda je plná, lidi čekaj i venku, a tak jdeme na tábořiště. Jeden chlápek nám tvrdí, že v hospodě vařej normální jídla do 15:00, a tak si stavíme stany a ještě se koupeme. Vody je síla, je sice hnědá od hlíny (týdny pršelo), ale jinak je čistá - inu tzv. čistá špína. Asi v 13:55 jdeme do hospody, ale už mají jen jídla na objednávku (přes 60,-). Hotová už vyprodali. Tak dávám krokety a Nihil s Fantocim hranolky. Je to s tatarkou, ale nic nám z ní nebylo. Mí druzi to zalejí pivsonem, ja dávám vodu. Po jídle jdeme ke stanům a znovu se koupeme. Zkoušíme jít proti proudu řeky, protože nám jeden maník prozradil, že nejlepší koupání je asi 2km proti proudu pod skálou. Tak jdeme asi kilák a půl a tam pod skálou lezeme do vody. Jeden krok a jsme po krk ve vodě. Fantoci leze po balvanech, ale já s Nihilem to zkoušíme přímo do proudu. Necháme se proudem nést asi kilometr, i přes peřeje, což by za suchého roku asi nešlo, až k mostu. Před mostem lezeme z vody. Máme na sobě mokrá trička, plavky a boty. Ohříváme se na slunci a přes most se vracíme ke stanům. Napadá nás vzít si s sebou do vody inside heating*) a jít znovu. Na místě, kde jsme lezli do vody loví nějakej kluk s holkou ryby a dost šermuje prutem, tak jdeme asi o 20metrů níž. Nihil má v ruce flašku, kterou během cesty dolů uděláme (nebyla plná). Tentokrát jedeme i pod mostem, kde jsou super kamenité peřeje. Nihil dostane balvanem do pr..., pardon, do kostrče, já posléze taky, ale nebylo to naštěstí nic vážného. Jsme z toho docela vymrzlí, a tak si lehneme na slunce a hrajeme lodě. Dohraju s Nihilem partii lodí - vyhrávám. V podvečer jdeme
do hospody Katka. Koukáme, jak náš vodní sjezd lidi napodobují. V Katce dáváme párky, já sodu,
ostatní pivča. Šenkýřka je pěkně hustá. Hrajeme žolíky a já jim nenechávám ani game. Pak jdeme ke stanům. Já chci jít brzy spát, poněvadž jsem docela ospalej. Je to asi tím, jak jsem hned ráno dával inside heating*). To nedělá po ránu dobře, opakovat to nebudu, gentlemani dobře vědí, proč pijí až po západu slunce. Nihil jde na královskou úlevu, ale ještě před tím si čistíme zuby a derivujeme. V tábořišti je pitná voda i WC. Zalehávám ještě za světla, Fantoci luští křížovku. Vedle štěká pes a já mu chci tak akorát dát do huby, aby už přestal. Ňáký čuráci pak pouštěj na plný kule duc-duc teknou.
(2.den = 11 km)
Den 3. - 15.7.
Vzhůru v 7:30. Dnes chcem zas něco ujít, tak se nemůžem válet jak včera. Vylézáme a jdeme koupit
něco k snídani do krámu u hospody. Uvažujeme o špekáčcích, ale pak je nekoupíme, že až po cestě,
abysme je netahali celej den. Dáváme jogurty, podmáslí, sušenky a housky a pak jdeme ke stanům. Na obloze jsou pásové mraky. Tipuju, že se během dne vyjasní, ale to jsem asi neměl říkat - do hodiny je naopak zataženo. Kempař nás ráno zkasíroval. "Jo tak vono to neni zadarmo?" Platíme čtyři pětky (3 osoby a 2 stany). Jedné trampky se ptám, kde je proti proudu další kemp. Prý až v Týnci, tak tam teda hodláme dojít. Nihil a Fantoci skládají stany, ja jdu na Onen Ouřad. Asi v 10 vyrážíme na cestu, už počtvrté po té samé cestě kolem řeky, kolem místa, kde jsme včera lezli do vody. O kus dál házím láhev od Ih No. 1 se zprávou o našem putování. Jdeme po slavné posázavské stezce. Je to boží, bezva výhled do údolí, skály, divokou vodu a nad tím vším po skále se vinoucí železnici. V 12:30 jsme v Kamenném přívoze, po kratší diskusi zavrhujeme oběd v některém z místních restaurantů a v sámošce nakupujeme slaninu a chléb k obědu. Ten a telecí párky budou k večeři. Kupujem obligátní vodu. Ještě je horko, i když je pod mrakem. Po mírném bloudění dorážíme k sámošce pod nádražím, kde kupujeme inside heating*) č.2, bohužel s poměrem 1:4, a 3 míšy. Přecházíme trať a dále jdeme po žluté. Rejžujeme v potoce zlato, jsme přece nedaleko Jílového, a přitom chladíme zmožené nohy. Pak žlutou zase ztrácíme a místo ní potkáváme modrou. Od 1.sámošky v Kamenném Přívoze hraju s Fantocim lodě. Samozřejmě to vyhraju. Jdeme lesem po modré a ochlazuje se. Pak přehodíme registry na červenou značku a po pár kilometrech opět na modrou až do Týnce. Po cestě se nám značky ještě párkrát tratí, ale nebloudíme. Máme celkem docela dost. V Týnci po dvou SQL dotazech na kemp ho nalézáme a stavíme stany. Chceme jít do hospody a dělat oheň na buřty. Ještě předtím přichází kempařka a kasíruje 50 peněz. Objasňuje nám do té doby nejasnou věc, že jsou tu WC a pitná voda. Pak Nihil vykouzlí odněkud větve na oheň, já je posekám a dáme je za stan, aby nebyly jako k obecné potřebě. Jdeme hledat hostinec. Je v zámku(?), docela super, pivson za 7 peněz, pěkná servírka. Nihil s Fantocim obligátně pivsona, já 2 sody a všichni tři knedle s vejci po 23Kč. V TV vidíme počasí na Nově: prý bude zataženo a občas déšť. Tak se snažíme nebrat to moc vážně a doufáme, že počasí snad ještě trochu vydží. Asi v 20:15 jdu do budky telefonovat babičce a po vystátí fronty na sluchátko se i dovolám. Mezitím přišli Nihil s Fantocim z hospody a jdeme do kempu. Tam děláme oheň, pečeme párky z Kamenného Přívozu a chléb. Spálíme vše a oheň zavalíme kusem stromu. Fantoci dává poprvé královskou úlevu a já s Nihilem jdeme zatím do místního kempového restaurantu. Vrchní je takmer K.O., Nihil mu hned, jak přídem, říká, že dáme tři piva. Protože se nic neděje, Nihil mu to jde připomenout, když náhle kde se vzal, tu se vzal, je vrchní u stolu a ptá se, co dáme. Fantoci říká, že tři piva, načež vrchní: "Jaký?", ačkoliv má jen desítku. Odpověď zní: "Půllitrový." Po chvíli přichází menší kluk, že prý co dáme. No tak se opakujeme, že tedy tři piva a Nihil na to polohlasně, že by se mohla přijít zeptat i opodál stojící žena. A ona? Nihilův komentář slyšet nemohla, ale přesto přichází a ptá se, co dáme. Mrtvý smíchy odpovíme, že tři piva. Po pár minutách přichází vrchní, který už má v bedně
nachmeleno, že prý kolik jich chceme. No 3 přece. To je prostě bážo hospůdka V. cenové skupiny,
chybí jí jen štít "U yntelygentů". Jinak pivson též po 7 Kč. Píšeme do deníku dnešní den.
(3.den = 25 km)
Den 4. - 16.7.
Asi ve 2 hodiny v noci nás probudily otřesy stanu. Tedy mě a Fantociho. Dva ožralí raně pubertální
výrostci nám začali vytahovat kolíky. Avšak poté, co jsem vylezl se sekerou v ruce a vylezl i Fantoci, toho seznavše, že jsou o hlavu menší a beze zbraní, nechali a napíchali kolíky zpátky. Mrmlali něco o tom, že prý si spletli stan. Pak už jsme mohli v klidu ulehnout a spát až do rána. Ráno jsme sbalili stany a s celým vybavením šli do Týnce na nákup. Před obchodem jsme sbaštili, co jsme nakoupili, a šli si prohlídnout místní turistickou zajímavost No.1 - totiž románskou rotundu nepřesně známého stáří. Jen
dokumenty uvnitř umístěné neshodně udávají dobu vzniku v rozmezí XI. až XIII. století. Byl tu
původně i hrad, ale z něj zbyla jen věž a na tu nám za malý obnos sličná průvodkyně umožnila vstup. Z Týnce jsme po modré vyrazili směr Pecerady. Po cestě jsme dali pauzu u většího rybníka. Na železniční trati jsme pak vyzkoušeli sílu motoráků řad 853 a 810 na desetihaléřových mincích a klíči FAB. Klíč zůstal netknut na rozdíl od mincí, které dvojnásobně zvětšily svůj plošný rozměr. Po značce jsme došli až do Poříčí, kde o kempu či tábořišti, o němž jasnou řečí symbolů hovořila naše mapa Marie Terezie*), nikdo nic nevěděl. Přes Sázavu je na Staré benešovské zajímavý kamenný most a v městě samém 2 románské kostely, které jsme bohužel nestačili navštívit, protože jel zrovna okolo vlak na Čerčany a my do něj nastoupili. V Čerčanech jsme Bmpéčkama*) Pacifiku byli za 8 minut a ptali se tam na nádraží modrých uniforem, kde je proti proudu nejbližší kemp. Dostalo se nám odpovědi, že v Sázavě. Tak jsme nasedli do Orchestrionku*) a jeli asi půl hodiny. Na nádraží Sázava-zastávka jsme vystoupili a rozhlíželi se kolem sebe. Naše turistická mapa Marie Terezie*) neměla záběr až sem, a tak nám nezbývalo než se orientovat podle druhé mapy v měřítku jen o málo menším, než je měřítko glóbusu. Nádraží bylo liduprázdné, ale na rozcestníku stálo, že po žluté je to k místu "U kempingu" asi 2,5 km. Tak jsme tedy šli přes chatovou oblast, přes železniční trať, kolem jezu, kde je bezva plácek ke stanování (jen trošku daleko od města) a pak
kolem řeky až ke kempu. Ve skutečnosti to z nádraží ke kempu bylo asi půl kiláku, žlutá značka, po které jsme šli, byla totiž okružní. ;o) Kemp vypadal mírně zpustle, kromě našich tam byly asi další čtyři stany, z toho dva jako ze skládky, a dva karavany. Samá podivná individua. Stany jsme nechali stát a šli nakoupit. Akorát jsme stihli dojít do sámošky a po nás zavírali. Koupili jsme Ih*) č.3, buřty, vodu, jogurt atd. Po cestě ze sámošky jsme se u sklárny Kavalier stavili v telefonní budce a
já volal domů. V kině nic nedávali, a tak jsme šli zpět do kempu. Cestou jsme se ptali nějaké
místní občanky, už ani nevím na co, a při té příležitosti jsme se dověděli, že kemp je bývalý, dnes to nikdo nespravuje a jiný kemp je pár kiláků proti proudu. To, že v kempu není WC, bylo hned poznat v lese - WC si místní individua udělala z něj. Posbírali jsme kupu dřeva a udělali oheň. Opékali buřty, popíjeli broskvovou a měli se dobře. Po setmění jsme uderivovali oheň a šli spát.
(4.den = 14 km)
Den 5. - 17.7.
Po ránu jsme pojedli (Nihil paštiku) a popili, sbalili stany a vydali se ke kláštěru. Přes louku a
sesutou silnici, to bylo asi 2 kiláky. Tam zrovna skončilo dopoledne a nastávala polední pauza. Čekat se nám nechtělo a prohlídku jsme proto omezili jen na exteriér. Na zdech zbytku gotickeho kostela všichni hledali hvězdy. My našli obě - tedy Fantoci je našel. Sešli jsme ulicemi a dostali jsme se k sámošce, kde
jsme nakupovali už včera. Stejnou cestou jako večer, kolem skláren Kavalier, jsme přes visutý most a kemp vyrazili na Rataje nad Sázavou. Prošli jsme kolem nového kempu, pak přes ves Mrchojedy,
Talmberk, Ledečko, kde je další kemp u řeky, do Ratají, kde je třetí kemp - avšak drasticky cenově náročný. V kiosku mezi železničními zastávkami jsme integrovali a pozorovali totálně nachmelené trampy, kteří "únavou" usnuli. To bylo teprve brzké odpoledne. Z Ratají jsme ještě došli po značce do Českého Šternberka. Tam jsme na nádraží zjistili, že nám ještě nic nejede, a šli ještě dále do města.
Na prohlídku hradu bylo bohužel poněkud pozdě. Tak někdy příště. Na náměstíčku pod hradem jsme
dali párky v rohlíku a nanuky, nakoupili pohledy, vyfotili se s hradem, zahlédli třebovačku Lenku Bednářovou s partnerem a odebrali se na železniční zastávku. Přes Ledečko a Kolín jsme večer dorazili domů.
(5.den = 18 km)
Vysvětlivky
- Integrování:
- pití
- Derivování:
- operace opačná k pití, tj. vykonání malé potřeby
- Bmpčko:
- patrový vagon řady Bmp
- Mapa Marie Terezie:
- Okolí Prahy, měřítko 1:100 000, rok vydání 1971
- Orchestrionek:
- motorový vůz řady 810 (M152)
- Inside heating (zkratka Ih):
- tekutina s obsahem ethanolu 20-40% prodávaná pouze občanům starším 18ti let